Německá vláda schválila návrh zákona o digitálním násilí, který se týká deepfaků, falešných účtů a sledování pomocí GPS

Německá spolková vláda ve středu 7. října schválila návrh zákona, který má podle spolkové vlády posílit ochranu před digitálním násilím. Návrh pochází ze spolkového ministerstva spravedlnosti vedeného Stefanie Hubig (SPD) a má dvě části: změny trestního zákoníku, které uzavírají to, co vláda označuje za mezery v trestní odpovědnosti, a nový zákon na ochranu před digitálním násilím, který obětem usnadní občanskoprávní postup proti porušování práv na internetu. Stále jde o vládní návrh: podle tagesschau o něm Bundestag teprve rozhodne. Hubig představila první návrh v dubnu; netzpolitik.org uvádí, že vládní verze byla od té doby na několika místech zpřísněna.

Jádrem trestněprávní části je nový trestný čin, který se týká neoprávněného vytváření a šíření intimních snímků, například sexualizovaných deepfaků nebo intimních fotografií sdílených z pomsty. Podle vlády přitom nezáleží na tom, zda k tomu dochází veřejně, nebo soukromě, ani na tom, zda je materiál skutečný, nebo počítačově vytvořený. Trestné by se stalo i pořizování voyeuristických snímků nahých osob na veřejně přístupných místech, jako jsou sauny nebo nudistické pláže; netzpolitik.org upozorňuje, že současné právo postihuje jen skryté natáčení nahých osob ve zvlášť chráněných prostorách, což vylučuje veřejné sauny, šatny a pláže. Postiženy by byly i skryté záznamy zaměřené na zakryté intimní partie, pokud je záznam zjevně sexualizovaný, například díky přiblížení, přičemž by se zohledňoval kontext, třeba zařízení ukryté pod stolem.

Vládní verze jde podle netzpolitik.org dál než dubnový návrh. Držení videí zachycujících znásilnění a vědomý přístup k nim by se staly trestným činem, za který by hrozilo až tři roky vězení nebo peněžitý trest. Provozování falešných účtů na jméno jiné osoby nebo šíření deepfaků a podobného obsahu, který se za někoho vydává, by bylo trestné, pokud to může vážně poškodit pověst dotyčného. Návrh také v trestním právu jasněji vymezuje kyberstalking, tedy opakované a vytrvalé neoprávněné sledování osoby, například zjišťování její polohy pomocí GPS lokátorů.

V občanskoprávní oblasti by lidé, kteří se stanou terčem útoků na internetu, například urážek, mohli podle vlády získat soudní příkaz, jímž by platformy a poskytovatelé přístupu k internetu museli sdělit údaje, jako je jméno, datum narození, adresa a e-mailová adresa osoby stojící za účtem, pokud jsou potřebné k uplatnění nároků na náhradu škody. Podle netzpolitik.org by se žádost podávala u zemského soudu a toto právo se nově vztahuje i na komunikační služby jako WhatsApp, Telegram a Signal, pokud nabízejí skupinové chaty. Novinkou vládní verze je soudně nařízené právo na odstranění jednotlivých protiprávních příspěvků, i když držitel účtu není znám; to již není vázáno na samostatnou možnost nechat účet zablokovat. Soudy by po závažných porušeních, zejména trestných výrocích, mohly nadále blokovat účty na přiměřenou dobu, pokud se očekávají další, vláda ale uvádí, že laťka je nastavena vysoko kvůli ochraně svobody projevu.

Návrh je podle netzpolitik.org spojen také s návratem uchovávání dat. Podle důvodové zprávy, kterou server cituje, by platformám a poskytovatelům přístupu mohlo být nařízeno zachovat údaje, které již o podezřelých pachatelích mají, včetně preventivně uložených IP adres. Samostatný návrh téhož ministerstva by vyžadoval uchovávání IP adres po předpokládané tři měsíce; povinné uchovávání dat je v Německu pozastaveno od roku 2017. Člen představenstva svazu internetového průmyslu eco označil tříměsíční bezdůvodné ukládání IP adres za nepřiměřené, zatímco Hubig uvedla, že ukládání IP adres je součástí ochrany lidí před digitálním násilím.