Hall a Woodford se dělí o Nobelovu cenu za ekonomii 2026 za modely pro hospodářskou politiku

Robert E. Hall ze Stanford University a Michael Woodford z Columbia University získali Nobelovu cenu za ekonomii za rok 2026. Královská švédská akademie věd ocenění oznámila 12. října a vyzdvihla práci, která přebudovala modely celohospodářských výkyvů tak, aby vycházely z rozhodnutí domácností a firem. Oba ekonomové si rovným dílem rozdělí 12 milionů švédských korun.

Podle akademie spočíval jejich přínos v tom, že spoléhání na statistické vztahy mezi souhrnnými ukazateli, jako je inflace a spotřeba, nahradili modely založenými na chování jednotlivců. V těchto modelech domácnosti a podniky při rozhodování o tom, kolik ušetřit nebo jaké ceny účtovat, berou v úvahu budoucnost. Očekávání se tak stávají součástí toho, jak hospodářská politika působí na ekonomiku.

Akademie uvádí, že vlády a centrální banky mohou tato očekávání ovlivňovat tím, že sdělují své plány v oblasti hospodářské politiky. Tvrdí, že správně načasovaná fiskální a měnová opatření mohou zmírnit hospodářské výkyvy. Oznámení popisuje práci laureátů jako teoretický základ modelů, které tvůrci hospodářské politiky po celém světě používají při řešení šoků, jako jsou energetické krize nebo náhlé změny ve výdajích domácností.

MIT News vyzdvihuje Hallovu práci z konce dekády 1970 o očekáváních a spotřebě domácností spolu s makroekonomickým modelem, který Woodford představil ve své knize Interest and Prices z roku 2003. Univerzitní text dává oba přínosy do souvislosti s rozvojem novokeynesiánských modelů používaných ke stabilizaci ekonomiky.